aktuality
Na Vsetíně uctili památku četníků padlých za války
Na Vsetíně proběhl pietní akt věnovaný četníkům, kteří obětovali život během druhé světové války. Událost připomněla jejich odvahu i osudy a význam historické paměti pro dnešek.
Před budovou Územního odboru Policie České republiky na Vsetíně se v pondělí dopoledne uskutečnilo důstojné setkání, jehož cílem bylo uctít památku četníků, kteří zahynuli během druhé světové války. Pietní akt byl spojen nejen s výročím osvobození města, ale také s připomenutím historického odkazu pamětní desky věnované padlým.
Vzpomínková událost se konala při příležitosti 81 let od osvobození Vsetína a zároveň 79 let od prvního odhalení pamětní desky, která nese jména obětí. Ta byla poprvé instalována v roce 1947, později však zmizela a na dlouhá léta se na ni zapomnělo. Znovuobjevena byla až v roce 2015 ve sklepních prostorách budovy policie, následně prošla renovací a dnes opět připomíná oběti na čestném místě.
Pietního aktu se zúčastnili zástupci policie, města i veřejnosti. Nechyběli ani rodinní příslušníci některých padlých, kteří svou přítomností dodali celé události osobní rozměr. Vzpomínka na hrdiny tak nebyla jen formální, ale hluboce lidská a emotivní.
„Z celkového počtu 60 členů bezpečnosti v okrese jich bylo 15 žalářováno a 5 pak se nedočkalo osvobození. Jedním z prvých, které katané odstranili, byl vrch. stržm. Vavřinec Míša, velitel četnické stanice ve Valaš. Polance, který byl pro nepřátelské chování k rajchu 27. června 1940 zatčen, uvězněn a 28. 2. 1945 zemřel v koncentračním. táboře v Grussenu. Druhou obětí byl vrch. stržm. Josef Znoy, velitel stanice ve Vel. Karlovicích. Zradou těch, jimž důvěřoval, dostal se 28. října 1941 do rukou gestapa a 7. května 1942 v Mauthausenu popraven. Další obětí zrady se stal štstržm. Ludvík Bača z Hošťálkové, který za to, že všem potřebným osobám poskytoval úkryt, stanul za heydrichiády i se svou manželkou na popravišti. Čtvrtým byl známý por. Rudolf Gurecký, okresní velitel na Vsetíně, neúnavný ilegální pracovník a pomocník štábu I. part. brigády Jana Žižky. 5. ledna 1945 při rozsáhlém zatýkání na Vsetíně prchá do hor k partyzánům, odtud je však vylákán do Brna, kde je 28. března zatčen a začátkem dubna končí svůj život v plynové komoře v Mauthausenu. Poslední obětí byl polic. stržm. Ivan Tomišín, syn Podkarpatské Rusi. V roce 1938 bojoval ve svazku SOS proti Maďarům. Byl těžce zraněn a o uzdravení prošel obsazeným územím a hlásil se v Praze znovu do služeb vlasti. Byl přidělen na Vsetín. V den osvobození Vsetína plně rozkaz, na němž závisely životy mnoha rukojmí v Luhu, byl ustupujícími esesáky zastřelen.“
Během setkání zaznělo, jak důležité je tyto příběhy neustále připomínat. Oběti četníků symbolizují odvahu, odhodlání i cenu svobody, kterou dnešní společnost často bere jako samozřejmost.
Pietní akt tak nebyl jen připomínkou minulosti, ale také výzvou k tomu, aby památka těchto mužů zůstala živá i pro další generace.
-
- 3)
-
- 2)
-
- 1)
Komentáře
-
aktuality před 4 dnySedmá nelegální pálenice odhalena, hrozí milionová pokuta
-
aktuality před 1 týdnemVelké změny v Zašové pokračují, kvůli silnici se posouvá trať
-
aktuality před 6 dnyŠok po derby na Bečvě, rozhodčí skončil v bezvědomí
-
aktuality před 1 týdnemRanní požár v Podlesí, osm jednotek bojovalo s plameny