aktuality

Rentgen, CT nebo rezonance? Lékařka vyvrací obavy

Publikováno

před 4 hodinami

6.11.2026

Od

Ondřej Filák

Foto: Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí - tiskové oddělení

Share

Rentgen, CT nebo magnetická rezonance. Vyšetření, která denně pomáhají lékařům odhalovat nemoci, v některých pacientech stále vyvolávají obavy. Primářka z Valašského

Při cestě letadlem jsme vystaveni kosmickému záření, aniž bychom nad tím většinou přemýšleli. Podobné obavy jako při lékařském vyšetření přitom cestování zpravidla nevyvolává.

Na zajímavé srovnání upozorňuje MUDr. Gabriela Chudárková, primářka radiodiagnostického oddělení Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí. Podle jejího přiblížení odpovídá radiační zátěž během zpátečního letu z Prahy do New Yorku přibližně čtyřem běžným rentgenovým snímkům plic.

Nemocnice téma otevřela u příležitosti Světového dne radiologie, který připadá na 8. listopadu.

Radiologie dnes pomáhá při diagnostice zlomenin, zánětlivých onemocnění, cévních příhod i nádorů. Jen za první pololetí roku 2026 provedla Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí na svých radiodiagnostických pracovištích celkem 29 300 vyšetření.

Největší část připadla na klasický rentgen. Významné zastoupení měla také počítačová tomografie a magnetická rezonance. Přestože jde o běžné diagnostické postupy, pacienti se podle primářky často ptají na jejich bezpečnost. Lékaři proto při rozhodování o vyšetření zvažují jeho přínos i případná rizika.

Klasický rentgen patří mezi rychlá vyšetření s relativně nízkou dávkou ionizujícího záření. Využívá se například při podezření na zlomeninu nebo při vyšetření hrudníku.

Počítačová tomografie (CT) pracuje rovněž s rentgenovým zářením, obvykle však znamená vyšší radiační zátěž než jeden běžný snímek.

Její výhodou je podrobné zobrazení vnitřních struktur těla. Lékařům může pomoci rychle odhalit například krvácení, plicní embolii nebo závažná poranění po úrazu. Moderní CT přístroje navíc umožňují upravovat dávku záření podle konkrétního pacienta a vyšetřované oblasti.

Zásadní rozdíl je u magnetické rezonance (MR), která ionizující záření vůbec nepoužívá. Namísto něj pracuje se silným magnetickým polem a radiovými vlnami. Lékaři ji využívají zejména při vyšetřování mozku, páteře, kloubů a měkkých tkání.

Ani magnetická rezonance však není vhodná pro každého bez omezení. Před vyšetřením je důležité zdravotníkům oznámit například přítomnost implantovaných zdravotnických prostředků nebo kovových předmětů v těle.

Zajímavé srovnání s leteckou dopravou souvisí s tím, že ve velkých výškách nás před kosmickým zářením chrání menší vrstva atmosféry. Dávka přijatá během letu proto bývá vyšší než při pobytu na zemském povrchu.

Podle primářky Chudárkové může zpáteční cesta mezi Prahou a New Yorkem odpovídat přibližně čtyřem běžným rentgenovým snímkům plic. Jde ovšem o orientační přirovnání. Skutečná dávka závisí na trase a délce letu i na konkrétním typu rentgenového vyšetření.

Kdy má vyšetření smysl?

Při opakovaných rentgenových a CT vyšetřeních je důležité sledovat celkovou radiační zátěž. Zvlášť u pacientů, kteří podstupují dlouhodobou léčbu. Zároveň ale platí, že včasné odhalení závažného onemocnění může být pro další léčbu rozhodující.

Pokud má pacient z vyšetření obavy, měl by je probrat se svým lékařem. Ten může vysvětlit, proč je konkrétní metoda potřebná a zda existuje vhodná alternativa.

Zdroj obsahu: Nemocnice Agel Valašské Meziříčí - tiskové oddělení