Proč se Soláni říká Valašský Olymp? Vydejte se ho poznat

Když se řekne Soláň, mnozí si vybaví především horský hřeben nad Velkými Karlovicemi. Stačí ale zpomalit a člověk brzy zjistí, že zdejší krajina vypráví mnohem víc příběhů.

Soláň dosahuje výšky přibližně 860 metrů a z otevřených míst nabízí působivé pohledy na okolní valašskou krajinu. Právě výhledy, louky, paseky a roztroušené chalupy v minulosti přitahovaly také výtvarníky.

Proč se Soláni říká Valašský Olymp?

Přezdívka není náhodná. Soláň se stala významným centrem valašských umělců a na kopci působili například Jan Kobzáň, Alois Schneiderka, František Podešva nebo Karel Hofman. Poslední jmenovaný se na Soláni natrvalo usadil a právě valašská krajina se stala jedním z hlavních námětů jeho tvorby.

Umělecká tradice tu nezůstala uzavřená jen za dveřmi galerií. Podél hřebene lze narazit na dřevěné sochy vytvořené během sochařských sympozií, díky nimž se procházka mění v malou galerii pod širým nebem.

Jedním z míst, kde se vyplatí zastavit, je také Valašský ateliér U Hofmanů. Připomíná nejen Karla Hofmana, ale i další osobnosti spojené se Solání.

Nepřehlédnutelnou zastávkou je Zvonice Soláň. Přestože působí, jako by k horskému prostředí patřila odjakživa, slavnostně otevřena byla až 18. listopadu 2006. Její vznik navázal na původní myšlenku malíře Františka Podešvy přenést umění do horského prostředí.

Dnes funguje jako informační centrum a galerie. Konají se zde výstavy, kulturní akce a další programy spojené s uměním a valašskými tradicemi.